Vinařství Vlach je nové menší naturální bio vinařství v české vinařské oblasti, zaměřené na produkci autentických vín s archivním potenciálem. Vinice se nacházejí nad vsí Vinaře (u Kadaně) v severozápadních Čechách, ve východním výběžku vulkanických Doupovských hor, cca 100 km od Prahy (1,5 hod jízdy) směrem na severozápad. Legislativně jsou vinice řazeny do vinařské podoblasti litoměřické – vinařská obec Vilémov – viniční trať Vinařická.

Vinice o rozloze cca 6 ha se rozkládají na jiho jihovýchodních svazích, terénních elevacích a historických středověkých terasách, založených možná již řádem cisterciáků (dle listiny papeže Lucia III. mohl řád získat ves Vinaře již roku 1185). Cisterciáci patřili k průkopníkům pěstování révy vinné v Čechách. K zániku většiny vinohradů v této oblasti došlo v těžkých dobách konce třicetileté války. Na tuto historickou tradici bych chtěl po téměř 400 letech navázat.

Jedná se o nejzápadnější a nejchladnější produkční vinice České republiky. Místní specifické půdní a klimatické podmínky (terroir) umožňují pěstování kvalitních hroznů, z nichž vznikají vína s výraznými vlastnostmi.

Vzhledem k chladnějšímu klimatu, vyšší než obvyklé nadmořské výšce (335–380 m n. m.) a blízkosti Krušných hor vinohrady občas čelí pozdním jarním mrazům (např. rok 2020 – kompletní zmrznutí, rok 2024 – částečné pomrznutí).

Přesto však příznivá lokální morfologie terénu vystavuje keře révy dostatečnému slunečnímu záření a proudění vzduchu, což je nezbytné pro vývoj kvalitních a zdravých hroznů. Podloží tvořené rozloženým vulkanickým tufem, smíšeným s čedičovými kameny, balvany a bazaltovými výlevy, vytváří půdu s unikátním složením, které se odráží ve výsledném projevu vín (mineralita a dle některých vínomilců až salinita).

Pěstuji klasické staré odrůdy - Pinot blanc (Rulandské bílé), Pinot gris (Rulandské šedé), Pinot noir (Rulandské modré), Ryzlink rýnský, Gewürztraminer (Tramín) a Frankovka.

Chladnější klima, vyšší nadmořská výška a poloha vinic posouvají fenologické zrání hroznů, a tím i termín sklizně, do pozdějších podzimních období. Díky tomu mohou hrozny při příznivém průběhu počasí dosáhnout ideálních až špičkových parametrů.

Pozdní sklizeň však znamená zvýšenou závislost na průběhu podzimního počasí, což není vždy samozřejmostí. I díky těmto obtížím se vína jednotlivých odrůd a ročníků přirozeně liší ve svém projevu, což považuji za jednu z jejich největších hodnot.

Vinice jsou od počátku obhospodařovány v certifikovaném BIO režimu, navíc bez použití měděných postřiků. V maximální možné míře jsem se snažil zachovat přirozené biotopy (remízy, staré stromy, keře), vytvořit nové (kamenné valy) a tím podpořit mizející biodiverzitu krajiny.

Ručně posbírané hrozny jsou ještě ve vinici pomlety a vzniklý rmut je následně převezen do sklepa, kde před lisováním delší dobu naleží a maceruje na slupkách. Delší macerace rmutu na slupkách umožňuje vyšší extrakci barvy, aromatických a chuťových látek.

Vína tvořím tradičním způsobem – spontánním kvašením výhradně pomocí přirozených kvasinek, s dlouhým ležením na jemných kvasničních kalech (metoda sur lie), jejich mícháním či naopak nemícháním :-) (bâtonnage, élevage). Po celou dobu zrání dochází pouze k minimálním zásahům a v maximální možné míře využívám gravitační zpracování.

Ležení na kalech a jejich (ne)míchání je zásadní pro tvorbu jemné struktury vína a zaručení jeho stability v čase. Za příznivých podmínek dochází k malolaktické fermentaci, která vínům dodává texturu, minerální tóny, jemnou krémovitost a stabilitu.

Vína zrají minimálně 18 měsíců v dubových sudech a nádržích o objemu 600 a 1200 litrů, po lahvování pak dalších 6 měsíců v láhvi. Použitý dub pochází ze střední a východní Evropy a jeho projev je decentní, nikoliv aromaticky dominantní.

Vína jsou nefiltrovaná, nečiřená a před lahvováním je přidáváno pouze minimální množství oxidu siřičitého. Celkový obsah SO₂ se pohybuje v rozmezí 30 – 60 mg/l, což je výrazně pod zákonnými limity 150 a 200 mg/l (dle typu vína).

Přibližně kolem roku 2010 jsem se rozhodl proniknout do tajů vinohradnictví a vinařství, protože běžná průmyslová produkce mě přestávala oslovovat a na mnohé otázky jsem nenacházel uspokojivé odpovědi.

Samostudiem a diskuzemi s naturálními vinaři jsem se začal vzdělávat a postupně pracovat na uskutečnění svého záměru. To obnášelo pochopení principů udržitelného zemědělství, vinohradnictví i vinařství, ale také zcela praktickou práci ve vinici. Jako vystudovaný geolog jsem využil své odborné znalosti při hodnocení podloží, výběru lokalit a vhodných odrůd.

Po dlouhém hledání jsem nalezl vhodné pozemky právě ve Vinařích u Kadaně. Následovala jejich postupná přeměna z luk a zarostlých ploch na vinice. První výsadby proběhly v roce 2018, další v letech 2019 a 2024. Celkem je vysazeno přibližně 31 000 keřů révy vinné.

Celý projekt byl od počátku experimentem – sázkou na to, zda je možné pěstovat révu vinnou v této nejzápadnější výspě vinařských oblastí České republiky. Zda se to podařilo, musíte již posoudit vy, vínomilci a vínoznalci.

Každý si k vínu hledá vlastní cestu. Moje vína nejsou určená k rychlé konzumaci ve stylu „odšroubuj a pij“. Vyžadují trochu pozornosti a klidu — stejně jako okolnosti, za kterých vznikala. Výsledný projev ovlivňuje nejen čas, ale i vaše aktuální fyzické a psychické rozpoložení.

Každé víno má také svou ideální teplotu pro degustaci. Základní pravidla pro bílá, růžová a červená vína jsou obecně známá. U ryšáků a oranžových vín doporučuji začít mírným podchlazením (podobně jako u růžových vín) a s postupným oteplováním sledovat, při jaké teplotě se víno nejlépe otevírá a rozvíjí.

Pokud víno nedopijete první den, nic se neděje. Víno se nezkazí - naopak můžete další dni pozorovat postupný vývoj chutí a vůní.

Bílá, oranžová vína, ryšáky a cuvée

Pro plnější projev doporučuji otevřít láhev klidně den před plánovaným ochutnáním. Víno stačí odkorkovat, ochutnat :-) a korek vrátit zpět do hrdla. Láhev poté uložte do chladu nebo lednice. Během této doby dojde k postupnému odvětrání, rozvinutí aromatiky a zakulacení chuti.

Červená vína

Červené víno lze pít i bez předchozího odležení po otevření. Pravidlo „otevření den předem“ lze ale doporučit i v tomto případě. I zde však platí, že je dobré najít teplotu, při které vám budou vína nejlépe chutnat.

Sklenička

U naturálních vín hraje významnou roli i volba skleničky. Důležitý je její tvar a objem — pro univerzální použití se mi nejlépe osvědčila sklenička Crystal Bohemia STRIX 360 ml. Doporučuji ji plnit pouze do místa největší plochy hladiny, tedy zhruba do objemu 0,05 l. V této úrovni se nejlépe projevit jemné vůně. Zkušenější konzumenti pak často používají různé typy skleniček podle stylu vína a odrůdy.